Jak děláme Zaklínače, neboli Witcher fight school.
A. Sapkowski vytvořil úžasné univerzum a CD projekt ho fantasticky rozšířil. Jeho základním kamenem je existence světa, kde po konjunkci lidé čelí nestvůrám a jevům magické povahy. Existuje zde řád Zaklínačů, profesionálů na hubení škůdců a řešení problémů. Tato organizace má několik odnoží, lišících se cílem činnosti a způsoby boje, nazývají se školy Vlka, Kočky, medvěda, Mantichory, Gryfa a Zmije. My jsme se do tohoto vesmíru ponořili hluboko a navštěvujeme ho často, ve fantazii knih, her i dalšího zpracování. A protože milujeme zábavu ve formě bojových umění a jejich výuky, rozhodli jsme se cvičit… jako Zaklínači… skoro.
Pro naši práci s výukou bojových umění jsme přijali premisu existence tohoto univerza, s tím, že pracujeme s typy nepřátel vystupujícími v Zaklínači, pracujeme s efekty magie, oba projevy ovšem racionalizujeme na jejich konečný efekt nikoliv na v naší realitě nerealizovatelnou formu. Tedy například znamení Aard odhodí nepřítele… jakou technologií toho dosáhneme je a nás (ovšem podobnost s využitím skutečné magie je vhodná). Zamyslíme se nad konkrétní bojovou situací (hejno topivců) a potom tvoříme techniky, inspirované knihami i hrami a prostředím série (obrovskou spoustu detailů zatím nikdo neřešil, ale vyplývají z příběhů a jejich pozadí). Technologie řeší vstupní podmínky fantastické, ale vycházející z reálných a funkčních technik středověku, renesance a ovšem i orientálního regionu. A stejně jako mají fantastické akce reálné projevy (máchnutí golemovy paže vás dekapituje jako máchnutí obušku v realitě), stavíme proti nim odpovídající reálné reakce řešící tyto projevy. A že se v mnohém shodujeme s výkladem samotných tvůrců Witcher univerza? Stačí porovnat střeh ze hry, kde má Zaklínač meč zdánlivě podivně v ohbí lokte… jde o zcela funkční střeh Schlüssel toho, čemu jsme si zvykli říkat Německá škola šermu dlouhým mečem.
V bojovém umění existuje nesčetně škol a mistrů, i Zaklínači mají více škol (jako v reálu), například škola Gryfa je nejstarší, primárně určená proti skupinovým potvorám často humanoidního tedy bipedního typu nebo Kočka je pro změnu mladý odštěpek Vlka směřující často k nájemním vraždám. Samotná škola Vlka je vysoce univerzální a hodně šermířsky zaměřená. Mantichora je pak exotická škola srovnatelná s orientem, využívá zakřivených čepelí. Zmije je školou jedů a pružných útoků, specifická použitím dvou zbraní.
Podívejme se na náš přístup k ztvárnění například školy Gryfa. Jde o boj proti skupinám nepřátel, převážně humanoidních rysů ovšem ne vždy ozbrojených a často útočících zvláštními způsoby. My se v tvorbě inspirujeme částečně několika školami Japonskými, jejichž katy často řeší mnohočetné protivníky. Dále pak naleznete v technikách čínskou stopu a možná pro někoho překvapivě i velmi Evropská řešení, u nás se bojem s více protivníky tak či onak vypořádala většina mistrů. Za všechny Evropany – mistr Grassi s obouručním mečem (ha Zaklínači v Itálii) řešícím obklopení nepříteli. Nebo Vadi (též ranější Italská škola) který si tři soupeře seřadí do řady… ale to je jen pomůcka, jde opět o boj s přesilou.
Jak tedy na to? Všichni autoři mají základní premisu stejnou… pohyb a zase pohyb. Někteří pak upřednostňují rozražení nepřátel, jíní je obíhají a okrajují okraje. Shodují se většinou na pořadí máchy, seky a body jako užitečné techniky při zásahu. Japonci strojově přesně vedou definitivní rány, Evropané spoléhají více na četnější zásahy a vlastní krytí, orientálci si soupeře doslova okrajují. Spojíme tedy tyto technologie do logického celku prostorového boje s několika principy a základními schématy.
Z hlediska Zaklínače používá Gryf často i znamení, cvičíme tedy včetně simulace znamení hozením nepřátel na sebe pomocí silové manipulace a pák, nebo úderů a tlaků. V případě Aard například používáme tlakový odhazující úder otevřenou dlaní inspirovaný wushu. Nebo znamení Quen aplikujeme při rotačním sklouznutí čepele v bodu.
I u ostatních škol je škála technologií pestrá. Princip využívající sílu protivníka proti němu skvěle zapadne do filozofie Zaklínače „neper se s vidlohonem“. Probereme si například obranu proti silnému úderu ocasem jako verze krumphaw s úkrokem pod plochu úderu, popřípadě vyseknutí rubem s tímtéž úhybem, ve stylu Vlka, Medvěda a Kočky. Nebo sek přes zornahaw do coda lunga s streta a pokračování na dalšího soupeře v mantichoře jako „Bodnutí škorpioního ocasu“, nebo Kočičí předseky otrávenou čepelí na lidi, nebo… no máme vymyšleno přes 120 různých technik, na knihu by to vydalo. Těšte se s námi!
Pro příklad obrázek ze hry střeh Schlüssel.